Komunální volby z pohledu ODS

15. listopadu 2010 | autor: Oldřich Vlasák | zdroj: Listy ODS 8/2010
Po vynikajícím výsledku v minulých komunálních volbách ty letošní nedopadly pro občanské demokraty nejlépe. Dokazujete to jednoduché srovnání procenta hlasů, které ODS získala letos a v komunálních volbách před čtyřmi lety. V roce 2006 kandidáty občanských demokratů podpořila více než třetina voličů a ODS jasně vyhrála s 36 % odevzdaných hlasů. Letošní komunální klání v tomto ohledu přineslo propad o polovinu a ODS volilo jen něco přes 18 procent voličů, kteří se dostavili k volebním urnám.

ODS se díky tomu poprvé od roku 1994 a tedy vlastně od svého vzniku nestala nejsilnější stranou v komunálních volbách. O necelé procento hlasů více totiž získala ČSSD (19,7%), která poprvé takto výrazně uspěla v komunálních volbách. Tradiční bašty ODS padají jedna za druhou. Přede dvěma lety padla „modrá“ pevnost v podobě krajských zastupitelstev, letos došlo k témuž nejenom v Senátu, kde se to tak trochu očekávalo, ale také na úrovni obcí a měst. Nechci snižovat důležitost krajů a Senátu, ale osobně považuji význam komunální úrovně za klíčový pro budoucnost každé politické strany. Z obcí a měst se totiž mohou rekrutovat noví politici pro „vyšší“ úrovně.

Neobhajitelná pozice

Navázat na výsledky z roku 2006 bylo opravdu těžko dosažitelné. Tehdy totiž občanští demokraté zejména na úrovni měst dosáhli výsledku, který se už asi nikdy nebude opakovat. V atmosféře, kdy Jiří Paroubek po vítězství ODS ve sněmovních volbách, blokoval sestavení jakékoli vlády a pak neumožnil menšinovou vládu ODS, se zemí rozlila v komunálních volbách „modrá“ vlna.
ODS se v tehdejších volbách stala nejsilnější stranou ve všech 13 krajských městech a v 19 ze 23 statutárních měst (mimo Most, Havířov, Frýdek-Místek a Karvinou), v 56 z 68 okresních měst a ve všech „číslovaných“ pražských obvodech. Voliči navíc karty rozdali tak, že v drtivé většině velkých měst mohla ODS sestavit koalice bez účasti levice.
ODS navíc mohla teoreticky sama vládnout už nejenom Kladnu a Praze 13 jako v období 2002-2006, ale hned několika velkým městům. Vévodila jim Praha, kde občanští demokraté měli samotní většinu nejenom v celopražském shromáždění, ale i v 19 z 22 velkých pražských obvodů. Vzhledem k odlišnosti Prahy ale stojí za vyzdvihnutí zejména nadpoloviční většiny v Českých Budějovicích, Hradci Králové, Teplicích, Děčíně a znovu i v Kladně. Z devatenácti vítězných statutárních měst se musela ODS vzdát pozice primátora jen v Ostravě, Přerově a Brně, kde dokonce skončila v opozici, a obsadila 16 z 23 primátorských funkcí.
Na úrovni okresních měst nebyla po minulých volbách ODS zastoupena v radě pouze v Příbrami a Tachově (ČSSD se zde spojila otevřeně či skrytě s komunisty) a v Jablonci nad Nisou, Rychnově nad Kněžnou a Semilech, kde radnice ovládla spojenectví bez účasti ODS i KSČM.
Takováto pozice byla samozřejmě jen velmi těžko obhajitelná. Pro serióznější porovnání by bylo nutné vzít v úvahu výsledky z let 1998 a 2002. Podívejme se, jak vše dopadlo letos.

Praha – konec výlučnosti

Nejvíce viditelnou a mediálně sledovanou ztrátou pro ODS se stal výsledek v hlavním městě Praze. Zde ODS z výlučné pozice v podobě absolutní většiny klesla na druhé místo až za TOP 09. V Praze už tedy neplatí, že zde občanští demokraté automaticky vítězí.
Výsledky magistrátních voleb v Praze ještě nemusí být definitivní, protože neúspěšné strany napadly u soudu výsledky, a to z důvodu rozdělení města do volebních obvodů. Toto rozdělení sice přesně naplňuje literu zákona o volbách do zastupitelstev obcí a měst a nemělo by tedy zavdávat záminku k soudnímu přezkumu, ale na druhou stranu, kdo věřil, že Ústavní soud zruší loni na podzim sněmovní volby…
Vraťme se však k výsledkům. ODS sice neobhájila první místo v souboji o magistrát, ale uhájila většinu, tj. 18 z 22 městských obvodů. Ve zkratce se dá napsat, že obvody bez skandálů a afér, zůstaly v rukou ODS. Naopak obvody často propírané v médiích přinesly pro ODS větší propady a až druhá místa za TOP 09.

Statutární města – zachrání je koalice?

Na úrovni statutárních měst byla prohra ODS v komunálních volbách rovněž velmi viditelná. Tato úroveň byla dlouhodobě výkladní skříní výsledků ODS. Jenže letos se mnohé změnilo. Jedinými vítězi z řad ODS se v rámci statutárních měst staly Plzeň, Teplice, Kladno a Mladá Boleslav. Oproti „modré“ čtyřce stojí třináct „oranžových“ krajských měst, v nichž vyhrála ČSSD, Praha a Zlín, kde nejvíce hlasů získala TOP 09, a Karlovy Vary, Liberec, Most, České Budějovice a Opava, kde nejvíce uspěla nezávislá místní uskupení.
Zdůraznit je třeba zejména úspěch Jaroslava Kubery v Teplicích, kde ODS nejenom obhájila vítězství, ale znovu bude moci vládnout sama, protože získala nadpoloviční většinu v zastupitelstvu města. Je vidět, že ODS může viditelně a dlouhodobě uspět i v tradičně levicovém kraji….
Výsledek se zrcadlově obrátil: před čtyřmi lety jsme nevyhráli ve 4 statutárních městech, zatímco letos jsme uspěli jen ve čtyřech.
Jako překvapení voleb se může určitě jevit fakt, že i v rámci největších měst republiky se projevil vzestup nezávislých uskupení. Jedná se většinou o uskupení inklinujíc k pravici, ale už se objevují i regionální a místní hnutí levicové orientace jako jsou třeba Severočeši.cz.
Neúspěšný obraz občanské demokracie z pozic v největších městech může zmírnit způsob, jakým budou sestavovány radniční koalice. Kvůli rozštěpení pravicových hlasů mezi ODS, TOP 09 a nezávislá místní uskupení došlo v mnoha městech k situaci, kdy sice ČSSD získala nejvíce hlasů, ale středopravice může s nezávislými sestavit většinovou koalici na radnici a obsadit radu města. , V některých případech může dokonce ODS takto získat i křeslo primátora.

Města – vysvědčení pro starostu a volba pro změnu

V případě měst menších, než jsou statutární a krajská, je výsledek natolik různorodý, že není lehké najít jednoznačné hodnotící charakteristiky. Připomeňme, že na úrovni okresních měst dokázala ODS, kromě již uvedených měst, získat pozici nejsilnější strany již jen v Berouně, Rakovníku, Klatovech, Rokycanech, Litoměřicích, Lounech, Jablonci nad Nisou, Jičíně, Rychnově nad Kněžnou, Trutnově a Pelhřimově v Čechách. Na Moravě ODS vyhrála jen Uherské Hradiště, Vsetín a Nový Jičín. Místo 56 okresních měst jsme nyní vyhráli jen v 18 z celkového počtu 68 okresních metropolí.
Úspěchy v těchto městech byly dány buď opravdu oblíbenými starosty za ODS (uveďme třeba Trutnov nebo Uherské Hradiště) nebo se jednalo o útok z opozice (například Jablonec Nad Nisou nebo Rychnov nad Kněžnou) a nebo z pozice strany, která nedrží funkci starosty a nenese proto hlavní odpovědnost za chod města (například Vsetín). I zde bude úspěch ODS záviset na koaličních jednáních.
Obecně pak platí, že na úrovni měst převážila snaha po dvaceti letech vyměnit stávající městská vedení, z čehož profitovala zejména sociální demokracie, která byla po roce 2006 na mnoha místech v opozice a nebo nezávislá místní sdružení, z nichž část dokonce nově vznikla speciálně pro tyto volby.

Malé obce – nezávislí starostové

Stabilní výsledek mají nejmenší obce a také staronová kategorie městysů. V těchto nejmenších obcích platí, že komunální politiku ovládají jednotlivá uskupení nezávislých či dokonce jen jednotliví nezávislí kandidáti. Na této úrovni se toho proto ani letos mnoho nezměnilo.
Tolik k základní analýze výsledků v obcích různé velikosti. Nyní se podívejme na příčiny, které vedly k výsledku ODS v těchto komunálních volbách.

Dva roky kampaně

Volební kampaň byla poznamenána celostátní politikou, což se už během posledních dvou let, kdy země prožívá permanentní volební kampaň, stalo normou. Zejména ČSSD se pokusila senátní volby znovu představit veřejnosti jako referendum o vládních reformách a úsporných opatřeních. Kampaň k senátním volbám pak samozřejmě měla vliv i na komunální klání. ODS oproti tomu hrála celostátní linku v podobě apelu na voliče, aby podpořili nutné reformy, ale na místní úrovni se více snažila akcentovat lokální témata. Pochopitelně ODS, která dosud vládla na radnicích „skoro všude“, musela zejména obhajovat své kroky v čele měst a obcí. Přestože za vlády ODS se obcím dařilo velmi dobře a plnila své volební plány, neuměla to prodat. Proti ODS navíc stálo mnoho kandidátek jen prázdně volajících po boji s korupcí na radnicích bez předložení jakéhokoliv programu. Vzhledem k pozici ODS na radnicích ovšem tento protikorupční boj přímo či nepřímo mířil hlavně na ODS, a ta se s tímto musela ve volební kampani také vyrovnávat. Položme si proto otázku, co výsledky zejména ovlivnilo?
Nepopiratelně je to vliv vládní politiky. ODS se vrátila do čela vlády v době ekonomické krize, kdy musí řešit deficit veřejných financí. Nešťastné, ale ústavně nevyhnutelné načasování komunálních voleb těsně po debatě o rozpočtu samozřejmě vedlo k tomu, že se v kampani jedním z klíčových témat stala politika vládních škrtů a zvláště pak omezení platů, oznámené před volbami, nahrálo levici. Soupeření na pravici mezi ODS a TOP 09 ovlivnilo prezentaci reformní vlády navenek a taktéž nahrálo ČSSD. ODS naštěstí dokázala ve volbách jasně odrazit pokus TOP 09 stát se nejsilnější pravicovou formací, ale nejednota na pravici a její rozmělnění do mnoha stran a seskupení pomohla levici etablovat se na komunální úrovni jako nikdy před tím. Nezbývá než se z toho poučit před krajskými volbami v roce 2012.

Dalším aspektem, který velmi ovlivnil volební výsledek je volební účast a úspěšná levicová mobilizace. To, že při volební účasti podobné jako před čtyřmi lety uspěla výrazně ČSSD, dokazuje, že část tradičních pravicových voličů zůstala tentokrát doma a nahradili je ti, kteří volili v krajských volbách 2008 a tehdy přivedli do všech hejtmanství sociální demokraty. ČSSD se tedy bohužel opět podařilo postrašit vládní politikou či lépe řečeno jejím zkresleným výkladem tradiční levicové voliče, kteří přišli ke komunálním volbám, kam většinou nemíří. Nově tedy platí, že voliči ČSSD už chodí v dostatečné míře volit i při komunálních a krajských volbách. I to je varování pro rok 2012 i příští komunální volby.
Další vliv na volební výsledek měla nálada ve společnosti, která volala po změně. Mnoho starostů a komunálních politiků ODS bylo na radnicích měst a obcí dlouhé roky. Pravice – nejprve OF a potom hlavně ODS – ovládala radnice většiny měst skoro 20 let. Není tedy divu, že část voličů nyní chtěla změnu. Jistě je v tom podpořila i nálada z jarních sněmovních voleb, v nichž nastoupily na politickou scénu dvě nové strany, a trendem se stalo preferenční hlasování. Totéž platilo i na podzim, kdy ale nové strany čelily ještě navíc „útokům“ malých komunálních kandidátek. A právě ty se staly hlavním vítězem voleb ve městech, kde ODS čelila aférám nebo vnitřní nejednotě.
V rámci ODS totiž tentokrát v mnoha městech a obcích kandidovali bývalí členové ODS proti své původní straně. Dělo se tak z mnoha důvodů, mezi kterými ale převažoval jednoduchý fakt, že pro neshody v místních sdruženích se dotyčný, většinou starosta, nedostal na odpovídající místo na kandidátce . Takto vzniklé vzdorokandidátky v kampani téměř výhradně útočily na ODS a samozřejmě se to projevilo i na volebním výsledku. V místech, kde ODS výrazně poškodily různé aféry, pak byl výsledek většinou velmi špatný a vzdorokandidátky slavily o to větší úspěch. Jinde, jako např. v Plzni, se naopak ODS podařilo i proti vzdorokandidátkám uspět.

Shrnutí

Co si může ODS z letošních výsledků vzít, aby se poučila pro budoucí komunální volby? Jednoznačně už neplatí, že komunální úroveň je doménou ODS. Občanští demokraté musí nyní hledat kandidáty, bezúhonné a známé osobnosti, kteří své spoluobčany jednoznačně osloví, protože značka ODS již na vítězství nemusí stačit. Přizpůsobit se tomu musí i politika ODS na radnicích. Reakce na různé aféry v řadách našich komunálních zastupitelů musí být tvrdší, protože veřejnost je nyní daleko více vnímavá než v minulosti. Na kom ulpí podezření, musí alespoň do svého očištění zvážit další působení v komunální politice. Zvážit musíme i to, jak vytvářet naše komunální kandidátky, jaká budeme mít na jednotlivé kandidáty kritéria, jak je budeme hodnotit a školit a jak budeme podporovat a všímat si dosavadních starostů a primátorů. Rozcházet se s nimi ve zlém může být totiž pro volební výsledek smrtící.
Za čtyři roky půjdeme na mnoha místech do komunálních voleb z opozice nebo z pozice slabší strany v zastupitelstvu. Nemůžeme se tím ale nechat ukolébat a musíme se poučit z letošního výsledku. Jedině tak může do budoucna platit, že ODS je schopna znovu dominovat na radnicích našich měst a obcí.

Ing. Oldřich Vlasák
24.10.2010