Úroveň sociálních služeb je dobrá, přesto je stále co zlepšovat

Zaměřme se například na cílovou skupinu mentálně postižených osob – tito lidé žijí v zařízeních nesoucích v některých případech název „ústavy pro děti a mládež“, ovšem tento název pomalu ztrácí svůj smysl, protože průměrný věk v těchto ústavech se mnohde pohybuje kolem čtyřiceti let. Jednoznačně chybí denní stacionáře pro dospělé mentálně postižené osoby, v Královéhradeckém kraji by se měly více rozvíjet terénní služby pro mentálně postižené osoby, dále ambulantní služby a respitní péče.

Velkou rezervu vnímám také v zaměření se na osoby pečující, nejen na osoby opečovávané. Zátěž pro pečujícího je totiž nesmírná a je nezbytně nutné i těmto lidem věnovat pozornost. Každý si potřebuje odpočinout, zregenerovat síly. Kraj proto formuje své strategické plánování. Prvopočátek směřování finančních zdrojů musí vycházet z představy o tom, kam jednotlivé služby budou směřovat. To v podstatě obsahuje právě zpracovaný strategický plán rozvoje sociálních služeb, který vyhlíží až do roku 2016.

V tomto materiálu je definováno zaměření se na konkrétní potřebné cílové skupiny a naopak omezení rozvoje služeb, které v tuto chvíli na první pohled vypadají jako nedostačující z pohledu kapacit, ale při jejichž hlubší analýze u nich zjišťujeme, že jejich kapacita je dostatečná, což se týká mimo jiné rezidenčních služeb. Mezi tyto rezidenční služby patří například domovy pro seniory a ústavy sociální péče. Cílem je, aby byli skutečně například do ústavní péče přijímáni jen ti klienti, u nichž byly vyčerpány všechny ostatní možnosti k jejich udržení v přirozeném domácím prostředí. Dobře fungují domovinky, pečovatelské služby, ošetřovatelské služby, ne vždy tedy musí být nezbytně nutné, aby člověk nastoupil do zařízení na delší čas nebo dokonce natrvalo. 

Z hlediska regionálního rozložení vnímám disproporce zejména v zajištění pečovatelské služby. Pečovatelskou službu je problém zajistit hlavně v horských a podhorských oblastech. Ve většině případů tuto službu zajišťují pověřené obce – ať už druhého nebo třetího stupně, ale jejich rozpočty jsou omezené a ony se v poslední době leckdy brání tomu, aby sanovaly službu u menších obcí bez jejich finanční spoluúčasti. Neplatí to obecně, ale malé obce v některých případech odmítají spoluodpovědnost za své občany, na službu nepřispívají, což je samozřejmě špatně. Terénní služby nejsou v regionu rozloženy rovnoměrně.

Kraj v současné době realizuje projekt zaměřený na transformaci pobytových zařízení. Je snaha vytvořit bytové podmínky pro osoby s mentálním a zdravotním postižením, které mohou, s podporou, žít mimo zdi ústavu. Do našeho regionu jde podpora ve výši kolem osmdesáti milionů korun, které jsou určeny na vybudování kapacit mimo ústavy. Jedná se o určitou formu chráněného podporovaného bydlení, jehož hlavním smyslem je začlenění osob s postižením do společnosti. Tento projekt se v našem kraji týká vybraných zařízení (ÚSP Hajnice, ÚSP Hořice). Vznikla pracovní skupina, která byla složena z odborníků. Jejím úkolem bylo vybrat vhodné klienty pro tento projekt. Díky uvedenému projektu se zvýší kvalita bydlení těchto klientů, jejich bytové podmínky budou více přizpůsobeny běžnému životu.

Miloslav Plass